autorská inscenace. Komická nonverbální kratochvíle s odkazy na klasickou grotesku. O hloupých (ne)vážných rozhovorech mezi mužem a ženou s dobrým koncem.

 

předloha. Na začátku byly dveře, kytka a zvonek. Improvizace, radost ze hry v situacích beze slov a hledání komiky na jevišti. Do toho se objevil naivně poetický text Víti Piskaly o muži a ženě, posledních na planetě. A tak se motivy z placu spojily s dialogy a vznikl drobný anekdotický příběh v neurčitém místě i čase.

 

režie a dramaturgie.

Kamila Konývková Kostřicová a soubor

osoby a obsazení.

ctnostný muž ... Jonáš Konývka, Vít Piskala

poslední žena ... Zdeňka Trávníčková, Berit Hönigová

kmán ... Marek Doležel

slečna ... Kristýna Povodová

 

dva, sami. Poslední svého druhu. Nebo snad první? Jen oni, mandarinky a představy a vzpomínky. Co vyhraje? Snění či skutečnost? Nic se nezmění; snad by mohlo, pokud sami budou chtít. Avšak oba dohromady. Každý zvlášť nic neudělá. Ani nemůže. Nad sny se vyhrát nedá. Dá se s nimi však bavit až k popukání. To ale nezastírá již dlouho známý fakt: Jsou tu prostě poslední, úplně, sami.