začalo to velmi tělesně. Tepem srdce, zpocenými dlaněmi, suchem v ústech. Dvě minuty padesát. Jenže mně se tyhle příběhy hnusí. Tančíš, tančím, tančíme. Slova. Všechno se točí, krok dva tři. Točí mě, minuta třicet. Prý pomáhá zhluboka dýchat. Slova, slova, slova. Raz, dva, tři, čača, dvacet sekund. Všude tam oči, potlesk hřmí, reflektory, sklenice s vínem, šnečí paštička. Trávení obrazů, gest, společenských úkonů. Patnáct vteřin. Blikají na mě, zrnění. Raz a dva, tři a čtyři. Velký třesk. Událo se tolik bezvýznamných věcí. Jak může tak malý pták vydávat tak velký zvuk? Tráva, slunce, ředkve. Vědci všech univerzit světa nedávno zjistili, že železo v naší krvi pochází ze zaniklých hvězd, z pradávných výbuchů supernov, mají naprostou pravdu, mezi námi a hvězdami existuje přímé spojení, v mých žilách koluje celý vesmír, vstupuju do oslepující záře, vstupuju do světla. Jdu k vám.

marek šindelka. Současný úspěšný český spisovatel, dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera za prózu, ceny Jiřího Ortena, hlavní ceny Muriel České akademie komiksu nebo zahraničních prestižních cen Cutting Edge Award nebo Europese Literatuurprijs. Jeho knihy jsou překládány do mnoha světových jazyků a úspěšně vydávány v zahraničí.