autorská inscenace. Poetická koláž s prvky coolness o tom, kam až je schopen člověk ve svých myšlenkách zajít. O setkání s černým andělem. O vědomí i nevědomí. O svobodě člověka.

 

předloha. Inspirace přišla z myšlení beatnické generace, především od Lawrence Ferlinghettiho a jeho „hrubých náčrtů her pro nové divadlo nebo pro nějakou novou formu“ nebo také jeho „jakéhosi druhu Třetího proudu divadla“ zachycené v knize Nefér argumenty života. Rutiny nám byly impulzem pro smýšlení o světě, životě a divadle tak trochu převráceném, možná zvráceném, ale především divoce fantazijním.

 

režie a dramaturgie.

Kamila Konývková Kostřicová a soubor

osoby a obsazení.

Allena ... Lucie Prouzová

Václav ... Jonáš Konývka

Řehoř ... Vít Piskala

Anne ... Berit Hönigová

Karel ... Vojtěch Dvořák

Maya ... Micheala Mikulová

Richard ... Adam Wicha

Brenda ... Anna Zychová

Karolína ... Monika Okurková

drama, techno, pohyb, sitkom, sex, básně.
Touha po potlesku, žvýkačce, reprodukci, síle, orgasmu.
Tělo na tělo, mé rty ke rtům tvým, tvrdě až na vrchol, pokusme se o dítě.
Inscenace plná odhalení, lásky, vody a Ř!
Krávy, kluci, žížaly, holky, facky, květiny, sem tam nějaká panenka a panic.
Trochu z Ferlinghettiho, Snydera nebo Waldmanové.
Hodně z Reverzních dveří.
Allena, Václav, Řehoř, Anne, Karel, Maya, Richard, Brenda a Karolína.

Trochu zvláštní, ale odhodlaní toužit.
…ségra? Půjdeme si hrát? Dřív, než náš domeček zčerná….
A příště? Počet obyvatel exploduje, slunce nosí brýle a mraky mají kalhoty.